Nejen zámky se honosí luxusními podlahami

10.11.2026 | Zprávy

Od šlechtických staveb k současnému bydlení.

Dřevěná podlaha nebyla v minulosti jen užitkovou součástí stavby. V reprezentativních interiérech vypovídala o postavení majitele, kvalitě řemesla i architektonických ambicích domu. Ze zámků a paláců se s nástupem průmyslové společnosti přenesla také do vil úspěšných podnikatelů. A mnohé z principů tehdejšího parketářství se dnes znovu vracejí do současných interiérů. 

Foto: Vila obchodníka v Josefově Dole

Když se reprezentativní podlaha přestěhovala do vil

S rozvojem průmyslu v 19. století se proměňovala nejen ekonomika, ale také společenská struktura. Vedle tradiční aristokracie vznikala nová vrstva úspěšných podnikatelů a továrníků. Jejich vily nebyly pouze rodinným bydlením. Měly reprezentovat prosperitu, společenské postavení i kulturní rozhled majitele.

Tomu odpovídaly také interiéry. Kvalitní dřevo, parketové vzory, bordury a složitější geometrické kompozice, které byly dříve spojovány především se šlechtickými sídly, se postupně dostávaly také do měšťanských a fabrikantských domů.

Podlaha zde nebyla chápána jako samostatná krytina. Byla součástí architektury místnosti. Směr pokládky reagoval na dispozici, bordura vymezovala prostor a složitější skladby mohly zvýraznit jeho reprezentativní charakter.

Foto: Obývací pokoj

Josefův Důl: průmysl uprostřed Jizerských hor

Jedním z míst, kde je proměna společnosti spojená s průmyslem dobře čitelná, je Josefův Důl v Jizerských horách.

Obec byla založena roku 1701 Maxmiliánem II. Desfoursem a pojmenována Josefovo údolí – Josefsthal – podle jeho syna Karla Josefa. Původní obyvatelstvo se živilo především pastevectvím, dřevařstvím a uhlířstvím. Výraznější hospodářský rozvoj přineslo sklářství.

Významnou roli sehrála Zenknerova huť v Antonínově. Roku 1753 ji koupili Riedelové a právě odtud začala jejich dlouhá podnikatelská historie v Jizerských horách. Další rozvoj podpořila železniční trať ze Smržovky do Josefova Dolu otevřená v roce 1894. V roce 1908 zde vznikla plynárna a o rok později byl Josefův Důl povýšen na městys.

Průmysl postupně měnil nejen ekonomiku oblasti, ale i její architekturu. Vedle tradiční horské zástavby vznikaly zděné domy a reprezentativnější objekty odpovídající rostoucím ambicím jejich stavebníků.

FAKTA | JOSEFŮV DŮL

• Založení: 1701
• Historický název: Josefsthal – Josefovo údolí
• Tradiční obory: dřevařství, uhlířství, později především sklářství
• Riedelové v Antonínově: od roku 1753
• Železnice Smržovka–Josefův Důl: 1894
• Plynárna: 1908
• Povýšení na městys: 1909
• Části obce: Josefův Důl, Antonínov, Dolní Maxov a Karlov.

Foto: Kuchyň s jídelnou

Podlaha jako vizitka interiéru

Vila obchodníka se sklem a lustry Antona Schölera v Josefově Dole, vila z roku 1893, je jedním z příkladů historických vzorů podlah v reprezentativním interiéru.

U takové podlahy není podstatný pouze druh dřeva. Rozhoduje velikost jednotlivých prvků, jejich orientace, kresba materiálu, skladba vzoru i způsob napojení na stěny, dveře a sousední místnosti.

Luxus historické podlahy proto nespočívá jen v ceně materiálu. Velkou část její hodnoty tvoří množství práce a schopnost řemeslníka vytvořit z jednotlivých dílců přesný celek.

Historické vzory se vracejí

Současné interiéry se k řadě tradičních parketových skladeb znovu vracejí. Nejběžnější jsou rybí kost – herringbone – a chevron.

U klasické rybí kosti se pravoúhlé dílce skládají navzájem kolmo. Chevron pracuje s prvky seříznutými pod úhlem, které se setkávají ve společné ose a vytvářejí pravidelnou šipku.

Obě skladby kladou vysoké nároky na založení vzoru. Nepřesnost na začátku se při pokračování pokládky násobí, takže na druhé straně místnosti může být již velmi výrazná. Právě proto je nutné předem promyslet osu místnosti, návaznosti na dveře a případné pokračování vzoru do dalších prostor.

Historické motivy přitom nemusí vést k historizujícímu interiéru. Světlý dub, větší formáty a matná povrchová úprava mohou stejnému principu dát velmi současný charakter.

Moderní CNC, tradiční řemeslo

Jednou z největších změn oproti minulosti jsou možnosti přesného strojního obrábění. CNC technologie dokáže opakovaně vyrábět složitější geometrické díly, bordury nebo části individuálně navržených obrazců s velmi vysokou přesností.

Neznamená to ale, že by stroj nahradil parketáře.

Stavební prostor bývá zejména u starších objektů nepravidelný. Přesně vyrobené dílce je proto stále nutné správně rozměřit, založit a v detailech dopasovat. Parketář musí vyřešit optickou osu místnosti, nepravidelnosti stěn, prahy i napojení na další plochy.

Výsledná kvalita proto vzniká kombinací obou světů: moderní výrobní přesnosti a zkušeného ručního provedení.

FAKTA | MATERIÁL A TECHNOLOGIE

• Základní materiál: dřevo v různých formátech a skladbách
• Typické vzory: rybí kost, chevron, bordury a individuální geometrické kompozice
• Moderní výroba: CNC obrábění umožňuje přesnou přípravu složitých dílců
• Řemeslná část: zaměření, založení vzoru, napojení, dopasování a finální povrchové zpracování
• Renovace: možnost broušení a obnovy závisí na konstrukci podlahy a tloušťce nášlapné vrstvy.

Ing. Jiří Dvořák
ředitel, Mistrovská škola řemesel a umění
Jablonec nad Nisou

Celý článek najdete v listopadovém vydání časopisu DOMO 6/2026, který si můžete objednat na www.send.cz.