10.05.2023 | Realizace

Často se musíme divit, co většina „zámeckých“ podlah do dnešních dnů vydržela. Útoky dřevokazného hmyzu, hub a plísní. Mnohdy nešetrný provoz v hrubé obuvi. To vše se na podlahách projevilo. Aby se opět zaskvěly svou původní krásou jako dříve, to je úkolem pro dnešní mistry podlaháře – parketáře.

Foto: Zámek Zákupy - místo pobytu císaře Ferdinanda V Dobrotivého

Jaké nástrahy na nás často čekají? Každý podlahář-parketář ví, že každá podlahovina – parkety nevyjímaje – musí mít podklad pevný – rovný – suchý a čistý. To ale v případě záklopu z masivních prken znamená velký problém. Dřevo totiž stále pracuje v souvislosti se změnou teploty a vlhkosti. Zvláště široká prkna dovedou svůj tvar měnit i v průběhu spousty let. Vyrovnání podkladu se provádělo podsypáním z pilin. Ty však jsou též dřevní hmotou a pracují 24 hodin denně. Proto dochází k propadnutí podlahoviny – parket. Zde nastává velký problém při broušení povrchu. Pokud by podklad nebyl předem vyrovnán a parkety by se přebrousily takříkajíc rovnou, nastala by totální degradace podlahy. Byla by zbroušena horní dáseň parkety, tj. vrstva nad perem nebo drážkou. Následovalo by uvolnění spojů a rozestoupení parket. A protože je každá parketa historický kousek, musíte se k podkladu šetrně dostat. To je vidět z fotografického záznamu postupu prací. Řada uvolněných prvků byla v průběhu let „opravena“ přibitím či vrutem. Bohužel se hřebíky či vruty obalují rzí a pevně drží. Pak nastává operace jako u chirurga: vyjmout kotvicí prvek tak, aby nebyla dřevina výrazně poškozena. Po rozebrání deformovaných částí se musí podklad vyrovnat: u boulí obrousit vystouplé části; u propadlin vyrovnat dřevěnou podložkou či podsypem ze suchých pilin. Poté se parketa vrátí na původní místo. Po vyrovnání následují opravy. Chybějící či degradované části se nahradí identickou dřevinou. Spáry se vyšpánují – tj. vložením tenkých výřezů s vlepením do spár. Teprve pak lze přistoupit k šetrnému broušení. To probíhá v řadě kroků. Ty jsou dány hrubostí brusných „papírů“. Postupuje se od těch nejhrubších, tj. většinou zrnitost 40, a postupně 60, 80, 100 až 120. Po pečlivém vysátí následuje povrchová úprava. V tomto případě jde o napuštění olejem s voskem ve dvou vrstvách. Mezi vrstvami však probíhá tzv. egalizace, tj. zapracování nátěru do dřeviny. Po této technologické operaci se provede druhý nátěr. Po zaschnutí se nakonec zaleští. Tím se povrch uzavře a lépe odolává zašpinění. A to je konec práce podlaháře – parketáře. Tím to však nekončí. Pak následuje práce – údržba. Tu prování většinou „uklízečka“. Tento zavedený název pro práci mnohým připadá jako nejjednodušší možná práce. To však není pravda. Na „uklízečce“ totiž závisí životnost podlahy. Máme k této zdánlivě jednoduché práci velkou úctu!

Foto: Rozjeté parkety se po vyčištění spár dají opět spasovat.

FAKTA:

  • Objekt: Státní zámek ZÁKUPY
  • Datum realizace: 2022–2023
  • Realizační firma: DEVA s.r.o., Jablonec nad Nisou
  • Použité materiály:
    • a) Parketové vlysy dub,
    • b) Tmel DEVA,
    • c) Olej SAICOS PHŐ.

Jiří Dvořák, ředitel DEVA s.r.o. a MŠŘU z.ú., mistr parketář

Z historie zámku:

Předchůdcem dnešního zámku byla gotická tvrz z přelomu 13. a 14. století, postavená rodem Pancířů ze Smojna. Ve 2. polovině 14. století se stali majiteli Zákup Vartenberkové, které v 15. století vystřídali Berkové z Dubé. Zdislav Berka z Dubé započal ve 40. letech 16. století s přestavbou tvrze na renesanční zámek. V roce 1573 byl poškozen požárem, obratem byl však Zbyňkem Berkou z Dubé opraven a rozšířen. Další z majitelů, vévoda Julius František, započal v 80. letech 17. století s barokní přestavbou podle projektů Giovanni Domenica Orsiho a Giulia Broggia. Jeho dcera Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, přestavbu dokončila. V době držení rodu bavorských kurfiřtů, kteří na zámku nebydleli, počal celý areál chátrat. Velký význam zámek získal až po roce 1848, kdy si Zákupy vybral za své letní sídlo rakouský císař a poslední korunovaný český král Ferdinand Dobrotivý. Po Ferdinandově smrti přešly Zákupy do majetku císaře Františka Josefa I., který na zámku rovněž příležitostně pobýval. Po vzniku Československé republiky byl zestátněný zákupský zámek svěřen do užívání Státních lesů a statků (do počátku 50. let 20. Století). Zákupy dnes reprezentují jedinečnou ukázku veřejnosti přístupné panovnické rezidence u nás.

Fotogalerie

Podívejte se také na související fotogalerii.