17.10.2022 | Zprávy
Je nutná radikální změna, shodli se významní architekti.
Přístup k městskému plánování, architektuře i k samotnému vzdělávání je podle významných osobností české architektury a dalších osobností v Česku velmi konzervativní a zahleděný do minulosti. Pokud zde mají i v budoucnu vznikat zajímavé stavby, které navíc odpovídají moderním nárokům na udržitelnější přístup k životu, je třeba to změnit. A začít je třeba už při vzdělávání budoucích odborníků. V diskuzi při příležitosti setkání českých architektů se na tom shodli Petr Lešek, Ondřej Chybík, Pavel Podruh a Ondřej Doule.
Diskuse proběhla v rámci akce s názvem Architektura, inovace a technologie pro budoucí generace, kterou uspořádali ve čtvrtek 6. října v budově Opero na Starém Městě Česká komora architektů a přední výrobce stavebních materiálů Saint-Gobain. Diskuze se dotkla také témat gentrifikace či udržitelnější výstavby. „Žádná lidská aktivita není udržitelná, některé jsou jen udržitelnější,“ deklaroval Pavel Podruh, otec projektu prvního Českého soběstačného domu. Ačkoliv se mu podařilo postavit budovu zcela nezávislou na centrálních rozvodových sítích, soběstačné domy sám označil za „nesmysl“. „Naším cílem by neměla být naprostá nezávislost. Základní principy představují maximální využití Slunce a dešťové vody a také neplýtvání teplem,“ uvedl.
Poslední generace architektů, která navrhuje novostavby
Jiný pohled na téma soběstačnosti přinesl architekt vesmírných plavidel NASA Ondřej Doule, jež se ke svým kolegům připojil virtuálně z amerického Seattlu. „Soběstačnost je ve vesmíru nutná vždy. Každý vesmírný objekt si musí vytvořit zásoby vody, vzduchu i potravin. Pokud bychom stejným způsobem projektovali i domy na Zemi, měly by rezervy a mohly by třeba rok fungovat samostatně,“ popsal jedno z možných budoucích řešení.
Zcela neudržitelná se současná situace jeví architektovi Ondřeji Chybíkovi ze studia Chybik and Kristof Associated Architects, který stojí například za návrhem smíchovského Manifesto Marketu či brněnského autobusového nádraží Zvonařka. „Jsme možná poslední generace architektů, která navrhuje novostavby. Výstavba je energeticky nevýhodná a lidská civilizace již má budov dost,“ prohlásil s tím, že poslední nové projekty možná čekají architekty už za pět let.
Zaváděním nových postupů do architektury u nás podle Petra Leška, místopředsedy České architektonické komory a jednoho z autorů návrhu Národní technické knihovny v Praze, stojí v cestě určitá konzervativnost a také české i evropské normy. „Český trh je takzvaně hobití. Jsme uzavření, nechceme nové přístupy ani materiály,“ uvedl. Zatímco ve Vídni či Paříži se například podle Leška již nyní klade velký důraz na společenskou odpovědnost staveb, česká veřejnost k tomu zatím nedospěla.
Architekti neznají základy energetiky
Dalším hojně probíraným tématem se v Operu stalo městské plánování. Ondřej Chybík vyjádřil nespokojenost se současným stavem věcí. „Ve větších městech je nedostatek nekomerčních domů, v nichž by se nacházely městské byty s regulovaným nájemným,“ uvedl. Města podle něj v současné době nejde rozšiřovat a zlepšovat, protože tomu brání hygienická norma. „Je třeba ji drasticky změnit nebo úplně zrušit,“ domnívá se.
Kritiku ze strany diskutujících sklidilo také vzdělávání budoucích architektů. „Chtějí-li architekti stavět udržitelné a moderní budovy, musí znát například i základy energetiky. Málokterý absolvent architektury však ví třeba jen to, jak velké množství energie u nás vyrobíme z uhlí,“ konstatoval například Pavel Podruh. Místní osazenstvo ze znalostí energetiky dokonce vyzkoušel.
Záznam celé akce si můžete pustit zde nebo zde.