16.03.2011 | Realizace

Každá elastická podlahovina, jako je PVC, CV, linoleum, kaučuk (dále „elastika“), vyžaduje v průběhu svého užívání nasazení správných ošetřovacích nebo renovačních produktů a postupů. Dnes si shrneme některé chyby, které se v průběhu technologického postupu nejčastěji vyskytují.

Chyba 1: Neúplné nebo špatně provedené odstranění původních ochranných nátěrů nebo zbytků ošetřovacích produktů

První krok, který je při pravidelném ošetřování nebo speciální renovaci povrchu elastiky nutné provést, je základní čištění. Tento technický termín se používá pouze pro čisticí proces, kterým se připravuje povrch podlahoviny pro aplikaci ochranného nátěru. Během tohoto kroku se chemicky rozpouští a odstraňují veškeré odstranitelné nátěry výrobní nebo dodatečně provedené. Základní čištění nelze zaměňovat s běžným denním čištěním. A to se právě v praxi mnohdy stává, že je povrch elastiky pouze vyčištěn metodou běžného čištění a nejsou použity produkty a postupy určené pro základní čištění.

Důsledek: Nedokonale připravený povrch má nestejnoměrnou přilnavost, zbytky starých ochranných nátěrů nepřijmou nátěr nový a v krátké době začne docházet k extrémnějšímu opotřebení v místech kontaktu starého a nového nátěru. To se projeví nestejnoměrným vzhledem a rychlým opotřebením v místech nejsilnější frekvence pohybu – vchody, čekárny, průchozí koridory apod.



Chyba 2: Špatně zvolené základní čističe a nedostatečné vyschnutí povrchu u podlahovin savých nebo choulostivých na alkalické produkty

Tato chyba se stává často především u savého přírodního linolea nebo u kaučukových podlahovin. U přírodního linolea se zásadně doporučuje nechat technologickou přestávku minimálně šest, optimálně 12 hodin mezi základním čištěním, při kterém dojde k úplnému odstranění všech ochranných polymerních nebo akrylátových nátěrů, a aplikací nových nátěrů. Záleží to na několika faktorech: teplota v prostoru, teplota podkladu, relativní vlhkost vzduchu a možnosti dobré cirkulace vzduchu.

Oba typy, linoleum a kaučuk, jsou choulostivé také na alkalické čističe. Pro základní čištění se proto musí používat takové produkty, které mají maximální hodnotu pH = 10. Při vyšším pH dojde k chemickému poškození, odbarvení nebo nevratné změně barvy povrchu.

Důsledek: Zbytková vlhkost, která je uzavřena v materiálu, tlačí zespodu na ochranný film. Pokud přijde z druhé strany tlak způsobený provozem, dojde především u jednokomponentních polymerních nebo akrylátových nátěrů k jejich rozrušení, rozpraskání a oddělení od podkladu. Tomuto efektu se říká „sprašování“ ochranného filmu. Sprašování ovšem může nastat i tehdy, pokud se pro základní čištění linolea nebo kaučuku používaly silně alkalické základní čističe (pH větší než 10) a došlo k vylouhování povrchu.



Chyba 3: Aplikace ochranného nátěru na nedostatečně nebo špatně připravený povrch

Další chybou, která se aplikační firmě může prodražit, je aplikace ochranného nátěru na nevhodně, špatně nebo nedostatečně připravený povrch elastické podlahoviny. Špatná přilnavost poté způsobí, že ochranný nátěr není celoplošně „ukotvený“ v povrchu krytiny, ale chová se tak, jako bychom na něj natáhli mikrotenovou fólii.

Důsledek: Opticky dobře bude povrch vypadat pouze do chvíle, než jej někdo mírně poškodí. Pak se hned rozjede efekt odlupování od povrchu stejně tak, jako bychom do mikrotenové fólie, která je natažena na stůl, píchli špendlíkem – sloupne se.



Na třech chybách jsme si ukázali důsledky nedodržování technologických postupů při základním čištění a následné aplikaci ochranných nebo renovačních nátěrů. Na závěr mohu poradit pouze tolik: Nechcete-li řešit zbytečné reklamace a vydávat nemalé prostředky na nákladné opravy, dodržujte vždy veškeré návody a doporučení pro použití produktů a pro aplikaci ochranných nátěrů na konkrétním typu elastické podlahoviny.

Jiří Kudrna, www.dema-dekor.cz
Předchozí článek   117 / 138   Následující článek