17.03.2011 | Realizace
Jaká kolečka jsou vhodná na novou podlahu? Jednoduchá otázka zákazníka, ale těžká odpověď pro podlaháře. Podíváme-li se do katalogů či letáků výrobců podlahových krytin, většinou nalezneme jen nicneříkající informaci o typu koleček vhodných pro danou krytinu (např. typ W) a o čísle normy (EN 425), kterou se výrobci řídí.
Ale jaká konkrétní kolečka daný typ podlahové krytiny nepoškodí? Měkká? Tvrdá? Jak mají být široká? To už většinou přenecháváme na prodejcích nábytku. Ti obvykle mají podobně „podrobné“ informace, a proto raději pošlou zákazníka k podlaháři. A vzniká začarovaný kruh.
První možností zákazníka je položit na podlahovinu pod židli průhlednou podložku. Jednoduché řešení, které má dvě nevýhody: byť je podložka průhledná, narušuje celistvý vzhled podlahy a uživatel je při pohybu židličky omezen plochou podložky. Není-li tato varianta přijatelná, musíme zákazníkovi poradit přesný typ koleček. Podívejme se na ně.
Normou, na kterou se výrobci odvolávají, je ČSN EN 425 „Pružné a laminátové krytiny – Zkouška kolečkovou židlí“. Tato evropská norma je účinná od 1. 12. 2002 a nahradila původní národní normu z roku 1996. Stanovuje metodu pro zjišťování změn vzhledu a stability pružných podlahových krytin a laminátových podlahovin způsobených pohybem kolečkové židle. Norma platí také pro spoje krytin.
Při zkoušce je krytina vystavena simulovanému pohybu kolečkové židle s častými změnami směru, zastaveními a starty po dobu 24 hodin. Během zkoušky krytina musí vydržet 25 tisíc otáček zkušebního tělesa se třemi kolečky typu W s měkkou dotykovou plochou (vyrobenou z polyuretanu). Aby test co nejvíce odpovídal realitě běžného užívání židlí, je těleso zatížené závažím o hmotnosti 90 kg. Výsledná kontrola krytiny se provádí prohlédnutím ze vzdálenosti přibližně 0,8 m pod úhlem přibližně 45°. Podlahovina se prohlíží ze všech stran při pomalém otáčení zkoušeného vzorku za účelem zaznamenání změny vzhledu a poškození, přičemž se neposuzuje zploštění a taková změna vzhledu, jakou je např. změna lesku. Přesný typ koleček udává norma ČSN EN 12529 „Kladky a kola – Kladky – Kladky pro otáčivá křesla – Požadavky“, účinná od října 1999. Ta definuje typy koleček podle jejich použití a dva druhy podle jejich vzhledu – jednoduchá (jednotlivá) a dvojitá. Typy:
ČSN EN 12529 definuje i další parametry, které už však nejsou pro naše potřeby tak důležité. S výjimkou přesné definice velikosti vnitřních a vnějších úhlů dotykové plochy koleček. Jejich hodnoty však výrobci koleček v naprosté většině v běžných prospektech neuvádějí, a proto se spokojíme s definicí, že na dotykových plochách nesmí být žádné ostré hrany. (Norma udává i způsob testování, požadované výsledky testů a povolené tolerance).
Při používání kolečkové židle dochází k permanentní zátěži na relativně malém prostoru. Proto i při volbě těch nejkvalitnějších koleček se podlahovina opotřebovává mnohem více a rychleji než při běžném provozu. To musíme zohlednit při ošetřování krytiny a věnovat jí větší péči.
Předpoklady pro bezproblémový provoz kolečkových židlí na podlahovinách:
- Podlahovina musí projít testem definovaným výše popsanou normou EN 425. Pozitivní výsledek není samozřejmostí. Např. u PVC krytin výrobci vyrábějí mnoho kolekcí odlišných vlastností. Proto zákazník musí zvolit dekor z kolekce, u které výrobce potvrzuje, že vyhovuje dané normě.
- Typ koleček židle musí být vybrán podle typu krytiny.
- Volit kvalitní kolečka. Méně kvalitní sice bývají levnější, ale mohou poškodit krytinu nesrovnatelně vyšší ceny, než je počáteční investice do dražších koleček.
- I u kvalitních koleček zkontrolujte, zda jejich parametry odpovídají požadavkům na ně kladeným.
Literatura: ČSN EN 425 a ČSN EN 12539
Předchozí článek
87 / 110
Následující článek