01.08.2022 | Praxe
Není ničím neobvyklým, že se škůdci někdy zakousnou do koberců z přírodních vláken. U kobercové podlahy z polyamidových vláken, která byla položena v jednom hotelu, se však tato příčina škody zdála být zprvu úplně scestná.
Na chodbách hotelu byla kobercová podlaha na různých místech napadena škůdci. Místy se objevují vyhlodaná místa velká jako dlaň. Nyní má být prošetřeno, zda jde o vadu kobercové podlahy, protože podle informací od výrobce kobercové podlahy nebyla eulanizována (opatřena ochranou proti sežrání škůdci). Výrobce kobercové podlahy na dotaz uvedl, že eulanizovány jsou výhradně kobercové podlahy z přírodních vláken. Jelikož pólová vlákna jsou u dodané kobercové podlahy ze stoprocentně polyamidových vláken, není eulanizace potřebná, protože polyamidové kobercové podlahy nejsou škůdci napadány. Jelikož zákazník s touto informací nesouhlasil, mělo být na místě zjištěno, co se stalo příčinou vzniku vadných míst.
Vadná místa v pólovém materiálu: zjištění na místě
V chodbách jednoho velkého hotelu byla na šesti patrech položena kobercová podlaha. Krátce po pokládce byla na různých částech zjištěna vadná místa v pólovém materiálu. Na první pohled to vypadá, jako by se příčina skrývala v nedostatečně svázaných vláknech, proto nastalo jejich uvolnění.
Jelikož byly tyto škody zjištěny pouze na dvou místech chodby, následovalo další zkoumání. Při bližším pozorování se ukázalo, že pólová vlákna chybí až k samotnému základu/všití. V místech samotného všívání však vlákna ještě byla. To znamená jednoznačný důkaz faktu, že jako vysvětlení vadných míst v žádném případě nepřipadá jako příčina škody v úvahu nedostatečné navázání pólů, resp. nedostatečné slepení kašírovacím lepidlem. Očividně skutečně jde o místa vykousaná škůdci.
Ještě pozoruhodnější se celá záležitost stala ve chvíli, kdy byla tato vykousaná místa zkoumána pod mikroskopem. Bylo patrné, že pólová vlákna byla vykousána skutečně až k všitému rounu.
Ještě podivuhodnějším se celé šetření stalo, když bylo zřejmé, že se vykousaná místa omezují na velmi světlá vlákna. Okolní tmavá, tedy silnější, barvená vlákna, nebyla nakousána vůbec, resp. jen málo. Ukázalo se zjevným, že to je práce fajnšmekra.
Pozoruhodná byla rovněž skutečnost, že v kobercové podlaze, resp. na vykousaných místech nebyli žádní škůdci nebo larvy škůdce nalezeny. Vyvstala tedy otázka, zda se vykousaná místa v průběhu uplynulých měsíců rozšířila. Odpověď však zněla záporně.
Vykousaná místa: zkoumání příčiny
Jak známo, kobercové podlahy jsou v závěru výroby, resp. během potahování krycí vrstvou, sušeny v dlouhém sušicím kanálu zpravidla při teplotě 100–110 °C. Za těchto podmínek by kobercovou podlahu mohl sotva nějaký škůdce napadnout nebo do ní naklást larvy během výrobního procesu. K usídlení škůdců, kteří žerou polyamidová vlákna, proto muselo dojít později. Otázka, zda byla kobercová podlaha skladována delší dobu, vedla k vysvětlení, že z důvodu pandemie byla kobercová podlaha uskladněna několik měsíců v podzemní garáži.
V podzemní garáži se jednoznačně objevují stopy zvýšené vlhkosti a z toho vyplývajících škod. Lze z této indicie vyvodit stanovení druhu škůdce?
Závěr: byly to rybenky
Po nákladné rešerši jsme došli ke starému známému malému zvířátku, k rybenkám (lepisma saccharina). Rybenky jsou bezkřídlý hmyz, žijící zejména v temných, většinou vlhkých prostorech. Upřednostňovanou potravou jsou jim látky obsahující škrob, např. vlasy, šupinky kůže, cukr. Jestliže však mají k dispozici jen málo potravy, žerou rybenky z nouze i umělá vlákna: tak jako v tomto případě polyamidová vlákna kobercové podlahy v podzemní garáži.
Jelikož k napadení polyamidových kobercových podlah škůdci v našich zeměpisných šířkách nedochází téměř nikdy, nejsou samozřejmě ani syntetické kobercové podlahy nijak zvlášť ošetřovány prostředky proti tomuto napadení. Příčina škody tedy spočívá v nevhodném skladování kobercové podlahy ve vlhkém prostoru, kde se rybenky vyskytují. Tento drobný hmyz měl kvůli pandemii v podzemní garáži příliš málo potravy, tudíž si své přežití mohl zajistit jen požíráním polyamidových vláken. Jelikož jsou tmavá, silně barvená vlákna hůře stravitelná, rybenky se jim vyhnuly a až na nosnou tkaninu vykousaly pouze světlá místa kobercové podlahy.
Tento mimořádný případ vede k novým poznatkům, volně podle hesla „není nic, co by přeci jen nebylo“.
Shrnuto v bodech
- Vykousaná místa na různých místech kobercové podlahy ze 100 % polyamidových vláken velká jako dlaň.
- Polyamidová kobercová podlaha nebyla eulanizována prostředkem na ochranu proti napadení škůdci. Eulanizace se provádí zpravidla pouze u kobercových podlah z přírodních vláken.
- V místech všitého rouna však vlákna nechyběla. To je jednoznačným důkazem toho, že příčinou vadných míst není v žádném případě nedostatečné navázání pólů, resp. nedostatečné slepení kašírovacím lepidlem. Očividně skutečně jde o místa vykousaná škůdci.
- Zkoumáním pod mikroskopem bylo zjištěno:
- Pólová vlákna byla vykousána skutečně až k všitému rounu.
- Vykousaná místa se omezují na velmi světlá vlákna. - V kobercové podlaze, resp. na vykousaných místech nebyli k nalezení žádní škůdci nebo larvy škůdce.
- Kobercová podlaha byla několik měsíců skladována v podzemní garáži.
- Zvýšená vlhkost v podzemní garáži nabízí závěr, že původci vykousaných míst jsou rybenky.
- Příčina škody: nevhodné skladování kobercové podlahy ve vlhkém prostoru, v němž se vyskytují rybenky.