12.11.2012 | Realizace



Přestože si podle statistik nejvíce českých turistů v létě vybralo jako cíl letní letecké dovolené Turecko, určitě mnozí z vás pobývali také ve Španělsku, na populární Costa Brava, odkud je to jen kousek do Barcelony. A při její návštěvě není možné minout jednu z hlavních architektonických pozoruhodností města, katedrálu Sagrada Família.

Čtenáři našeho časopisu si jistě prohlédnou zvenku i zevnitř monumentální stavbu s nádhernou výzdobou, ale podívají se také, po čem v jejím interiéru chodí. A čeká je překvapení – ještě pro jistotu dupnout nohou – a teď už věří: na podlaze velké části chrámu je zcela nečekaně a netradičně položena korková podlahovina.

Konkrétně jde o podlahovinu „made in Portugal“ z produkce Amorim Revestimentos. Produktová řada Wicanders®, jmenovitě série Corkcomfort, byla vybrána architektem Jordi Bonetem i Armengolem, který řídí dostavbu chrámu. Kromě vlastností týkajících se pohodlí a vzhledu byla rozhodujícím faktorem pro výběr této řady schopnost pohlcovat hluk, kterou podlahovinám Wicanders® dodává použitý korek a která má v projektu tohoto rozsahu obrovský význam. Korek je položen přibližně na 2000 m² a pokrývá zem v kryptě chrámu.

Architekt Jordi Bonet i Armengol v rozhovoru upřesnil, proč korek vybral a jak se tato podlahová krytina shoduje s Gaudího záměrem.
Korek jsem vždy považoval za vynikající materiál a použil jsem ho v řadě svých projektů. Pokaždé byly výsledky dobré, a navíc jde o zajímavou volbu i z hlediska ekonomického. Ve svém architektonickém studiu mám rovněž korkovou podlahovinu, takže mě zkušenosti vedly k volbě stejného materiálu i pro velké Gaudího dílo.
Když bylo rozhodnuto, že se v chrámu začnou od roku 2010 sloužit mše, bylo jasné, že bude zapotřebí velká investice. Gaudí nikdy nespecifikoval, jakou podlahovou krytinu použít. Ve většině katalánských kostelů je obvyklý pískovec z oblasti Montjuic, který však způsobuje ozvěnu. Jelikož Sagrada Família má velkou podlahovou plochu (4500 m²) a kapacitu devět tisíc lidí, pískovec by v katedrále vytvořil akusticky nepříjemné prostředí.



Ačkoli volba podlahové krytiny z korku v tak důležité stavbě narážela na různých frontách na značný odpor, vždy jsem argumentoval, že pakliže Gaudí používal v zásadě přírodní materiály a čerpal inspiraci z přírody, proč i dnes nepoužít přírodní materiál, jako je korek? Odpověď bývala zvláštní – hodí se jen na špunty do lahví!
Povzbuzen vynikajícími akustickými a tepelnými vlastnostmi korku jsem nicméně dospěl k názoru, že to je ideální volba, neboť z estetického hlediska ladí s ostatními materiály uvnitř chrámu. Podíváme-li se na toto řešení teď, když je podlahovina položená, výsledky jsou velmi dobré... a stále se najdou lidé, kteří si nejsou zcela jisti, jaký typ podlahoviny to je. Každého však překvapí akustika a příjemné prostředí, které katedrála nabízí.

Víme, že v Gaudího tvorbě má všechno svoji symboliku. Jaká je symbolika korku v tomto projektu?
Drželi jsme se Gaudího citátu „Příroda je můj pán, ten strom přede mnou je můj pán.“ Znamená to, že vše, co nám příroda dává, bychom měli využívat racionálním způsobem. Kůru korkového dubu – korek – lze odebírat, aniž by vznikala jakákoli škoda (neboť během několika let doroste), podobně jako ovocné stromy dávají rok co rok ovoce...

Jedním z největších problémů moderního světa je nadměrná spotřeba energie a při jejím získávání trvalé poškozování atmosféry. Jakékoli využití obnovitelných přírodních zdrojů je proto dobrá věc, zejména když mají tak pozitivní vliv na životní prostředí jako korek.
Byl korek položen i v jiných částech chrámu?
Zatím pouze v této části katedrály, ale počítá se s ním i do jiných prostor, jako je shromažďovací sál.

Jana Komárková

Foto: Pavlína Klazarová, Amorim

Zdroj: Amorim

Sagrada Família

Chrám Sagrada Família (česky chrám smíření zasvěcený Svaté rodině) se nachází na východním pobřeží Španělska v Barceloně. Stavební práce na něm začaly v roce 1882 a trvají dodnes. Je nejznámější stavbou slavného architekta Antonia Gaudího. Gaudí zamýšlel vybudovat „poslední velkou svatyni křesťanství“, a proto stavební podstata katedrály vychází z náboženské symboliky. Jedním z nejpromyšlenějších znaků je 18 věží, které reprezentují 12 apoštolů, čtyři evangelisty, Pannu Marii a ta nejvyšší Ježíše Krista. Věže evangelistů doplní sochy tradičních atributů světců: býk (sv. Lukáš), anděl (sv. Matouš), orel (sv. Jan) a lev (sv. Marek); centrální věž Ježíše Krista pak kříž.
Ví se, že Gaudí pro katedrálu plánoval tři monumentální fasády, které by vyprávěly příběh Zrození, Mučení a Zmrtvýchvstání a každá měla mít další čtyři věže. Do roku 1935, kdy byla stavba přerušena, stála pouze ta východní. Dnes už jsou hotovy i další Gaudím zamýšlené fasády navržené pokračujícími architekty a sochaři. Dokončení katedrály se plánuje na rok 2026 – ke 100. výročí smrti Antonia Gaudího. Výtavba tedy potrvá 144 let.
Architekti, kteří se po tragické smrti Gaudího na výstavbě katedrály podíleli, se snažili dodržovat jeho původní plány a myšlenky. Od počátku stavby až dodnes se katedrála podle autorova přání staví z darů a příspěvků.

Antonio Gaudí (1852 až 1926)

Španělský architekt Antonio Gaudí i Cornet se narodil 25. června 1852 v městečku Riudoms v Katalánsku. Architekturu vystudoval v letech 1873 až 1877 na škole Escola Tècnica Superior dʼArquitectura v Barceloně; v roce 1878 získal titul architekt. Jeho tvorba spojovaná se secesí je proslulá zejména tím, že se ve svých pokrokových technických konstrukcích inspiroval přírodou (stavbou plodů, kostí, ulit, stromů, stébel trávy atd.).
V roce 1884 začal pracovat na svém nejslavnějším projektu, katedrále Sagrada Família. Původně jej v roce 1882 začal architekt Francisco del Villar, nicméně v roce 1883 byl nucen se projektu vzdát. Gaudí sám pracoval na katedrále více než čtyřicet let a posledních patnáct let svého života jí zasvětil úplně vše. Při budování chrámu nepoužíval předem rozkreslený celkový plán, ale stavěl podle představivosti; proto bývá nazýván ‚Boží architekt‘. Zemřel 7. června 1926, několik dní poté, co ho srazila tramvaj. Pohřben je ve své katedrále.