03.12.2019 | Zprávy
Luděk Rýzner (50) si soustavně kvalitními výkony vybudoval renomé, které jej řadí mezi přední současné české architekty. Město Humpolec, v němž jeho studio OK PLAN ARCHITECTS od roku 1999 působí, se díky tomu dostalo na architektonickou mapu Česka. Všestranný architekt mu dělá dobrou službu: on sám už od začátku překračuje hranice regionu a s postupem času i země. Inspirativní výkony podává ve zdánlivě nesourodých oblastech, a to v architektuře rodinných domů a industriálních staveb. Do elegantních rodinných domů vkládá to nejlepší z odkazu funkcionalismu. Pokaždé přitom důsledně vychází z charakteru místa a tvaru pozemku, na nějž aplikuje životaschopné půdorysy. Cokoliv navrhne, vypadá pak lehce a jaksi samozřejmě.
Aktuálně oslavuje váš ateliér dvacet let a nedávno jste vydali již třetí knihu, která mapuje vaši tvorbu. Jak byste těch uplynulých dvacet let na architektonické scéně shrnul?
Zásadní vývoj je patrný v tom, že na začátku jsem začínal sám. Postupně se zkonsolidoval tým, který s drobnými obměnami funguje více jak deset let. Naučili jsme se klientům poskytovat požadovaný servis a svým způsobem se vyprofilovali.
Když budeme konkrétnější: jak byste charakterizoval dnešní profil OK PLANu?
Za ty roky práce jsme se výrazně posunuli a zařadili se mezi žádané architektonické ateliéry zaměřené především na kvalitní bydlení. Máme za sebou spoustu realizovaných domů pro velmi náročné klienty. A tak mohu říct, že získané zkušenosti s objekty s vysokým standardem nám v současné době dávají kvalitní základ pro uspokojení náročné klientely. A musím dodat, že i po těch letech nás práce pořád baví: nejsme rutinéři a nejsme namyšlení proto, co jsme dokázali.
Váš dům Plecháč svého času výrazně posunul formu rodinného bydlení a patří dnes k ikonám české architektury. Který váš projekt dnes považujete za takto charakteristický?
Plecháč byl opravdu dům, který měnil pohled. Ve své době budil velkou pozornost laické i odborné veřejnosti. Byl publikovaný v desítkách médií a tehdejší diskuse okolo formy domu, pozemku, konceptu… byly opravdu velmi intenzivní. A dnes? Uvedu dvě naše stavby z posledních let: první byla horská chata Hradečanka v Horní Malé Úpě, která věřím může změnit pohled na horskou architekturu v Česku. Druhým příkladem, na kterém bych chtěl ukázat přístup celého OK PLANu je kulturní prostor 8smička v Humpolci. Ten otevírá jiný pohled na soukromé kulturní instituce. Takže jsem rád, že jsme dostali šanci k dnes už slavnému DOXu v Praze připsat na českou mapu kulturních institucí i humpoleckou 8smičku. Příklad stavby pro kulturní provoz, která i na menším městě může fungovat a definovat novou kvalitu: jak svým provedením, tak velkorysostí a samozřejmě i svým obsahem.
Foto: Interiér chaty Hradečanka
Pracujete na trase Humpolec – Praha a stále si zachováváte punc „regionální“ architektonické kanceláře. Jaké to má výhody a nevýhody?
Podle mě tam nejsou zásadní výhody a nevýhody. Je to spíše o pocitu. Vzdálenosti mezi našimi městy v republice obecně nejsou veliké a klienti jsou zvyklí, že za nimi přijedeme kamkoliv. Díky Humpolci jsem nastartoval svoji kariéru: dostal jsem tady příležitost od města jako investora, ale i od kamarádů a místních podnikatelů. A jsem hrdý na to, kde máme svoje kořeny.
Když navážu: nedávno jste dokončili revitalizaci parku Stromovka v rodném Humpolci, rok před tím kulturní centrum 8smička… Obojí jsou výrazné stavby, které proměňují tvář vašeho města. Jak se vám v místních podmínkách pracuje? Jak spolupracujete například s radnicí?
Oba tyto zmiňované projekty opravdu výrazně změnily a stále mění uvažování lidí v Humpolci. Za 8smičkou stojí osvícený investor a nadační fond, který ukázal, že i v malém městě může vyrůst „zóna pro umění“. 8smička je navštěvována lidmi, kteří by jinak nejspíš Humpolec minuli po své cestě okolím. A v parku Stromovka ukázalo město jako investor určitou formu statečnosti, když tomuto projektu dalo zelenou. Zpočátku to vůbec nebylo jednoduché, projekt byl hodně sledovaný: nejen z hlediska rozpočtu, ale i po stránce samotné náplně a jeho využívání. S odstupem musím říct, že oba tyto projekty nás výrazně ovlivnily.
Foto: Kulturní centrum 8mička v Humpolci
Letošní rok byl pro vás pracovně velmi intenzivní: na jaře jste byl editorem letošní Ročenky české architektury: co vám tato práce na výběru nejlepších staveb přinesla?
Ročenka je časově náročná záležitost, a to především z pohledu navštěvování jednotlivých vybraných staveb, kterých jsem měl celkem 209. Z toho jsem osobně navštívil kolem 70 z nich. Přineslo mi to detailnější poznání tvory mých kolegů v daném časovém období… a samozřejmě si člověk nastavuje pomyslné zrcadlo. Pro mne skvělá zkušenost a také velká čest, že jsem svým výběrem mohl svým způsobem hodnotit práci svých kolegů.
Protože jste prošel a hodnotil stovky českých staveb, můžete pojmenovat nějaký trend nebo tendenci v tuzemské architektuře, které podle vás nyní zažíváme?
Nejsem teoretik, ale praktikující architekt, proto neumím a ani nechci svůj výběr „best of“ loňského roku nějak klasifikovat. Na české scéně vidím silné tendence směrem k udržitelnosti prostředí, ekologii… Čím dál více investorů a jejich architektů se snaží více vycházet z přírodních zdrojů energií. Ale nemyslím si, že lze pojmenovat nějaký jasně definovaný směr, tak jak tomu bylo v historii. Pro mě zásadním zjištěním bylo, že kvalitní architektura není již doménou pouze velkých sídel. Regiony jsou prostoupeny spoustou kvalitní architektury od regionálních architektů.
Dvacet let práce znamená desítky realizovaných staveb a možná i stovky těch nerealizovaných. Jak se za dobu, co jste s OK PLANem aktivní proměnila česká architektura?
Opět vám trochu uteču z otázky, protože nejsem teoretik architektury. Nedokážu definovat nějaký obecný proud nebo směr. Ale když se i zcela laickým okem podíváte na posun – daný třeba i dvaceti lety našeho ateliéru – je obrovský. Posunuli jsme se z hlediska kvality, materiálů, provedení… Architektura je téma, zvlášť v oblasti rodinných domů, které známe velmi dobře z naší každodenní praxe. Vezměte si jen, jak jsme bydleli před dvaceti lety. A jak bydlíme dnes.
Architekti i investoři dnes poukazují na extrémní délku stavebního řízení, bující byrokracii… vnímáte tento problém také? Je situace ve velkých městech a v těch menších odlišná?
Správní řízení je opravdu obrovskou brzdou výstavby a rozvoje. Podle mě to opět není specifikum Prahy a Brna, které v tomto jsou nejvíce vidět, ale v poslední době jsme měli hroznou osobní zkušenost z Českého Krumlova. Tudíž podle mého názoru je to více opět o lidech, než o místech, kde vykonávají tuto činnost. Běžné je, že neplátí žádné správní lhůty a všichni se dnes v rámci běžného „trendu“ vymlouvají na personální podstav úřadů. Když budu konkrétní, pak z mých zkušeností to nejvíce platí o hasičích, železnici a útvarech územního plánování.
Na jakých projektech nyní pracujete?
Máme v současné době poměrně široké portfolio od rodinných domů, bytových domů, síť řetězce plastické medicíny, drobných urbanistických studií… až po soukromé základní školy nižšího stupně. OK PLAN v roce svých dvacátých narozenin má velmi zajímavé zakázky, které mne osobně velmi baví. Ale není to jen o mne nebo mém pocitu: tým, který jsme vybudovali, je precizní, velmi zdatný a troufnu si říct, že stejný pocit mají i moji kolegové. Zároveň typová pestrost naší práce je pro nás důležitá, abychom neupadli do stereotypu.
Co byste rád ještě ve své kariéře postavil?
Nemám specifické přání ohledně typu architektury. Rád bych potkával i nadále klienty, kteří se na specifickou architekturu, s velkým zaměřením na detail, kterou společně vytváříme, umějí podívat i z našeho pohledu a chápou, že nikoliv vše se dá u takto někdy složitých věcí predikovat dopředu.
Náš časopis se primárně věnuje podlahám, jejich technologiím a trendům. Jak bydlíte vy sám a jakou máte podlahu?
U mě to trochu vypadá jako ve vzorkovně :). Doma mám kombinaci leštěného betonu v obytných částech domu a dřevěnou teakovou podlahu v ložnici a koupelně. V ateliéru v Humpolci máme bílou epoxidovou stěrku a v pražské pobočce na Praze 4 máme podlahu z kouřového dubu.
Autor: Martin Kubín
Foto: Anna Pleslová
OK PLAN je název srozumitelný ve všech jazycích — ale říct o jeho stavbách, že jsou jen „O.K.“, tedy v pořádku, by bylo málo: na to jsou příliš dobré. Dvacet let OK PLAN navrhuje kvalitní architekturu. Zkušený tým pod vedením architekta Luďka Rýznera se v kancelářích v Humpolci a Praze zabývá architekturou od drobných objektů přes rodinné domy až po velké komerční areály a komplexy. Má zkušenosti jak s interiéry, tak rozsáhlými urbanistickými celky. Pracuje pro soukromé investory, tuzemské i nadnárodní společnosti působící v mnoha oborech. O práci ateliéru vyšlo několik samostatných knih, Luděk Rýzner je letošním editorem prestižní Ročenky české architektury a realizace OK PLANu jsou pravidelně publikovány v tuzemských i zahraničních médiích.
Zdroj: časopis DOMO č. 6/2019, datum vydání: 5. 11. 2019